Od kůže po talíř

S autoimunitním onemocněním – lupénkou – žiji více než 12 let. Za tu dobu jsem prošla třemi těhotenstvími, kojením, hormonálními změnami, mateřstvím, chronickým stresem, nedostatkem spánku i vysokou pracovní a fyzickou zátěží.

Zažila jsem období výrazného zhoršení i dlouhodobého klidu. A několikrát se mi podařilo dostat své onemocnění do remise nebo klidného stavu.

Právě návraty symptomů mě ale naučily nejvíc. Dlouho jsem si myslela, že potřebuji najít hlavně ten správný jídelníček. Postupně jsem ale pochopila, že strava je pouze jednou částí mnohem větší skládačky.

Pracovala jsem v potravinářství od řeznického pultu až po manažerský regionální nákup v korporátních firmách. Díky tomu jsem poznala celý řetězec od původu suroviny až po nákupní košík a zjistila, jak velký rozdíl může být mezi tím, co vidíme na etiketě, a tím, odkud produkt skutečně pochází.

Část dětství jsem navíc prožila na farmě v Irsku, kde pro mě byly lokální suroviny a jejich původ přirozenou součástí života.

Později mě vlastní autoimunita přivedla ke studiu výživového poradenství. Dnes proto propojuji odborné znalosti s více než dekádou vlastní zkušenosti s autoimunitou a s tím, co jsem se za ty roky naučila o jídle, surovinách, pokožce a každodenním prostředí.

Jsem maminkou tří dětí a kožní obtíže neřeším pouze u sebe. V rodině řešíme také dětský atopický ekzém a ichtyózu.

A děti mě naučily něco zásadního. Proto při práci s dětmi dokážu přemýšlet nad změnami v kontextu celé domácnosti a podle potřeby sestavit rodinný plán, který respektuje potřeby dítěte, rodičů i sourozenců.

Nechci, aby rodič připravoval tři různé večeře nebo aby se dítě cítilo celý život „jiné". Hledáme způsob, který může fungovat v reálném rodinném životě.